Pivní abeceda

• Webpage

   Pivní abeceda

   Vyznáte se ve všech pojmech, které svět piva nabízí? Určitě víte, že je rozdíl mezi ležákem a "ipou", určitě jste někdy zaslechli slova jako sladina a mladina, nebo že pivo kvasí horním nebo spodním kvašením. Těch pojmů je ale mnohem víc, pojďme si tedy na této stránce některé ozřejmit. 

  Sledujte nás na sociálních sítích, kde budeme pivní abecedu také zveřejňovat.
  

  Slad

  Slad je naklíčené a usušené obilí, nejčastěji ječmen. Při sladování se spouštějí enzymy, které jsou později při vaření piva klíčové pro rozklad škrobů na zkvasitelné cukry. Existuje mnoho druhů sladů – základní, karamelové, tmavé – každý přispívá jiným chuťovým a barevným profilem.

  Dílo

  Dílem se označuje konkrétní várka piva, která prochází celým varním procesem. Tento pojem se používá například v kontextu „rmutování díla“ nebo „kvašení díla“. Každé dílo má své parametry a může se odlišovat složením sladu, chmelením či délkou varu.

  Rmutování

  Rmutování je proces, při kterém se slad smíchá s vodou a směs se postupně zahřívá na různé teploty. Cílem je aktivace enzymů ve sladu, které přeměňují škroby na cukry. V české tradici se často používá dekokční rmutování (vícestupňové), při němž se část směsi oddělí, povaří a vrací zpět, čímž se dosahuje vyšší plnosti a charakteristické chuti piva.

  Sladina

  Po rmutování se sladová směs scedí a oddělí se kapalná část – sladina. Ta obsahuje zkvasitelné cukry, které se později přemění na alkohol. Sladina je zatím bez chmele a alkoholu, ale už nese chuťový profil použitých sladů.

  Mláto

  Mláto je pevný zbytek sladu, který zůstává po scezení sladiny. Obsahuje nestravitelné části obalů zrn a zbytky enzymaticky rozložených látek. V pivovarech se mláto nevyhazuje – často slouží jako hodnotné krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako surovina pro bioplynové stanice. Pro domácí vaření piva je mláto oblíbené například při pečení chleba.

  Chmelovar

  Během chmelovaru se sladina vaří a přidává se do ní chmel. Chmel dodává pivu hořkost, aroma i konzervační vlastnosti. Doba a způsob chmelení mají zásadní vliv na výsledný charakter piva – chmel přidaný na začátku varu ovlivňuje hořkost, chmel na konci varu zase aroma.

  Mladina

  Po chmelovaru se výsledná tekutina nazývá mladina. Je to pivo před kvašením – obsahuje cukry, látky z chmele, ale zatím žádný alkohol. Mladina se zchlazuje a zakváší pivovarskými kvasnicemi, které zahájí proces kvašení.

  EPM (Extrakt původní mladiny)

  EPM udává, kolik látek (především cukrů) obsahovala mladina před kvašením. Vyjadřuje se v hmotnostních procentech a v České republice se běžně používá k označení piv: např. „desítka“ má EPM kolem 10 %, „dvanáctka“ kolem 12 %. EPM ovlivňuje plnost, sílu a celkový charakter piva.

  IBU (International Bitterness Units)

  IBU je mezinárodní jednotka hořkosti piva. Udává koncentraci iso-alfa kyselin pocházejících z chmele. Ležáky mívají obvykle 15–30 IBU, klasické IPA dosahují 50–70 IBU a extrémně chmelená piva mohou mít i přes 100 IBU. Hodnota IBU ale není vše – vnímání hořkosti ovlivňuje i sladovost a celková rovnováha chutí.

  Kvašení

  Kvašení je klíčová fáze výroby piva, během níž kvasinky přeměňují cukry z mladiny na alkohol a oxid uhličitý. Podle druhu kvasinek a teploty kvašení rozlišujeme dva základní typy:

      •    Spodní kvašení probíhá při nižších teplotách (8–12 °C) a kvasinky klesají ke dnu. Vznikají tzv. ležáky – čistší, jemnější piva s nižším ovocným aroma. Typickým zástupcem je český světlý ležák.
      •    Horní kvašení probíhá při vyšších teplotách (15–22 °C) a kvasinky zůstávají na povrchu. Tento způsob se využívá např. u ejlů, pšeničných piv nebo belgických speciálů. Výsledkem jsou piva s výraznějším ovocným či kořenitým aroma.

  Čepované pivo do PET lahví 1,5l různých střídajících se pivních značek.

• Webpage

• Webpage

• Webpage